Zvole - Trans Brody – nezávodně

Má nedávná návštěva u firmy dala vzniknout několika zajímavým myšlenkám, přičemž následně byly i vysloveny. Předně tedy jsem přijal pozvání na slavnostní otevření zázemí pro sportující zájemce, respektive spíše odpolední cyklistickou projížďku společně s milými bývalými kolegy a i jejich kolegyněmi.  A jak slovo dalo volně vázaný rozhovor, dovolil jsem si malinko dloubnout do našich (pro mne už tedy žel bohu nikoliv) nejvýše postavených, kdy je samotné také někdy uvidím ve startovním poli. No  . . .   tak to zrovna neprošlo, ale na úrodnou půdu padla hned na to vyslovená zmínka o místním závodě Trans brody, který se pravidelně pořádá se startem a cílem ve Zvoli u Prahy. Moc jsem o takové realizaci nepřemýšlel. Neděli 26.8. jsem měl tak jako tak stejně vyčleněnou na projížďku  a myšlenka podívat se na nové terény a bajkové lokality se mi vcelku zamlouvala. Samotný závod se jede až 16. září, ale oficiální projížďka za doprovodu terénu znalých organizátorů, a mimo jiné i projížďka bez závodních stresů, doprovodných euforií, adrenalinu a tím vším spojených rizik, se mi velmi zamlouvala.
O projížďku se u obecního rybníka ve Zvoli v blízkosti cukrárny sešla asi stovka zájemců. Den byl k takové akci přímo ideální. Pohled na teploměr, kdy rtuť po celý den nevystoupila nad 25°C, byl zcela ojedinělý a pro mnohé i vzácnější než částečné zatmění měsíce, které může být široké a zejména té sportovní veřejnosti vcelku ukradený. Stovka příchozích byla před projížďkou separována do 2 skupin. Krátká 20kilometrů, a dlouhá padesátka se pak rozdělila na chrty, pak tam co jsem byl já a pak na loudaly, kteří to chtějí jenom zkusit.
Tedy  . . . .  závod s názvem Trans brody se bude muset v blízké budoucnosti asi přejmenovat na Trans suchá koryta. Trošku vody v brodech jsme sem tam potkávali a musím říci, že díky za to. Absolvovat to při povodních nebo deštích by byl asi tvrdý chlebíček. Projížďku jsme dali v docela rychlém tempu, jen jsme často prokládali přestávkami a drobnou instruktáží. Cestou byli asi jen tři úseky, kde jsem si netroufnul nebo nedokázal, ale jinak myslím, že místní mají velice vhodné podmínky pro pohodové i náročné bajkové výkony.
Pokud jde o kilometráž, tak docela jednoduché počty. Příjezd na závod 32 km po příjemné cyklostezce ze severu na jih. Takto akorát dobře rozjetý samotná projížďka necelých pade, po banánové pauze a trapném selfíčku pak nepříjemná cesta proti větru s nepříjemným silničním provozem a motanicí v ulicích k nejbližší stanici metra. Doma pak poslední kilák a půl kolem baráku. To jen abych měl čistou stovku.

VM