Oderská mlýnice 2017

Oderská mlýnice 2017
Poslední tanec letošní sezony padl na datum 23.9.2017. To se do Oderských vrchů opět nahrnuly davy příznivců cyklistiky, ať už patřících k těm aktivním co pro posílení svého ega a pochybného zocelení zdraví udělají nemožné, nebo těm kteří první skupinu doprovází a poskytují jim podporu všeho druhu, nebo všechny ostatní, kterým v podstatě nevadí deštivé počasí a přichází s jistotou skvělých zážitků a dobré zábavy. A ti všichni na letošních Odrách v žádném případě nepochybili.
Je vcelku nemožné popisovat jistou pochybnost o smyslu počínání, kdy pro registraci závodníků bylo nutné překonávat laguny kaluží, jejichž základní úlohou byla mentální příprava na hodiny příští.  Je vcelku nemožné vysvětlit laikovi, že čím rychleji se kolo točí, tím má vyšší stabilitu, což platí i v případě kluzkých záležitostí. Nelze jinak než na vlastní kůži či oblečení zažít tu materiálovou výměnu v průběhu závodu, kdy se z vás střídavě zevnějškem stává milionář z chatrče po čistém průletu latrínou a za pár kilometrů jste už čistí jako karosérie auta omývaného deštěm při návratu domů. Tato relativní čistota však zpravidla netrvá déle než do nájezdu do dalších podmáčených lesních trialů.
Na trase Oderské mlýnice jsou dvě zážitkově vynikající místa. První je nájezd do druhého kola. Před krátkým traverzem je v prudkém stoupání ostrá pravá zatáčka. Vloni se tu se svojí délkou šprajclo dvoukolo, což všechny ostatní ve frontě v poloměru zákrutu sundalo ze sedla.  A letos hladký průjezd překazil jednoduše marast. Na konci traverzu začíná mlýnice. Zde na závodníky už čekají zástupy diváků jako germánské kmeny na římské legie, jako aréna na gladiátory. Vzdor prudkému stoupání se při výjezdu vcelku daří, neboť bouřlivé povzbuzování diváků působí jako ten nejlepší doping. Předjíždět courající se soupeře není možné, protože špalír přítomných nechává uličku slávy širokou akorát tak na šíři řídítek. Závodníci tak mají příležitost cítit se jako zrno mezi mlýnskými kameny Oderské mlýnice, ovšem za řinčení děravých kuchyňských hrnců.
V místě nejvyšší koncentrace fandících diváku mě napadla jedinečná myšlenka. Troufl jsem si za pomalé jízdy v příkrém úhlu k pomyslnému vzdálenému horizontu jednou rukou pustit řídítek a několikerým gestem pohybu ruky odzdola směrem vzhůru směrem k divákům jsem v zákmitu povzbuzení vlastní morálky způsobil okamžitou spontánní reakci. Pro přihlížející a fandící dav nebylo pochyb, co moje gesto znamená. Průjezd mlýnicí je vždy velkým rizikem pro sluchové orgány, ale tentokráte to nejspíše upoutalo i všechny posádky v blízkém vojenském výcvikovém prostoru Oderské vrchy. Toto povzbuzení a jednota mysli je vždy dobré, ale moc dlouho nevydrží.
Druhé zážitkové místo je pokaždé dojezd do cíle. Tentokráte dvojnásobné. V cílové rovince jsem v loterii volby vhodné stopy totálně propadl a asi 20 metrů před cílovou páskou jsem uvízl v rozbahněném povrchu tratě. Nezbývalo než kolo potupně přenést na jiné místo a pro zbývajících pár metrů se znova rozjet pod vítězný oblouk. Uvítací ceremoniál v cíli bývá zpravidla v podobě dvou spřízněných duší, které závodníkům rozdávají opravdu čistou pitnou balenou vodu. Po 56 kilometrech a vcelku normálními nastoupanými 1192 metry jsem je uvítal nikoliv slovy „vítězství“ ale nýbrž „ani nevíte, jak rád vás vidím“.
Samotný dojezd do cíle však v těchto podmínkách neznamená konec zápasu o holý život. Už samotné převlékání z bláta do suchých svršků je nadlidský výkon. Mokré a zvláště dobře zabahněné oblečení prostě dolů jen tak snadno nejde. Zvláště když chybí i ta sebemenší výpomoc a asistence.
Po občerstvení, nudném vyhlášení vítězů a plonkové tombole ještě následovalo poslední dějství. Parkoviště aut na louce už téměř zcela prázdné je pro osamělé motoristy na rozbředlé louce dokonalá past. Rely „Letní gumy“. Opravdu mě koncem září nenapadlo přezouvat na zimní. I ty by však asi moc neobstály. Po 15 minutách zápolení s terénem jsem se z této pasti konečně vymanil.
Oderská mlýnice tak opět nezklamala. Jen majitel areálu měl asi hodně starostí jak svůj pozemek zase zrekultivovat a zatravnit.