Malevil 2017 - podruhé

Jak již bylo mnohokráte řečeno, velmi častou činností po skončení závodu je poměřování svého výkonu s výkony ostatních či s výkony vlastních dřívějších.  Naproti tomu nezbytnou činností před závodem, a to i několik dnů předem, je sledování předpovědi počasí a zejména předpovídané srážkové úhrny. V den závodu samého se pak zraky závodníků obracejí k nebi ve snaze odhadnout směr větru a tmavých oblačných duchen. V den závodu 10.6. bylo 2 dny po Medardovi. V poslední době to ale nic neznamená, neboť od dob lidových pranostik se mnohé změnilo, a to nejen klima, a také se za dopomoci nových metod a technologií zpřesnily předpovědi počasí. Zde uvádím svědomitě z internetu opsaný postulát: Příliv teplého vzduchu bude kulminovat v pátek, kdy se odpolední teploty vyšplhají až ke 30 stupňům. Odpoledne se ale začne do Česka nasouvat studená fronta, která s sebou přinese silné bouřky. „Nejsilnější budou v Čechách. Očekáváme přívalové deště, kdy by mělo místy napršet až 30 milimetrů, krupobití a silný vítr,“ uvedla Honsová. A s tímto výhledem jsme se den před závodem ubytovali v Lužických horách připraveni na nejhorší.
Na rozhraní noci a dne, kdy ranní jitro ovládlo pění drobného ptactva a domácích kurů a ukončilo vládu upírů, zvukové projevy nočních spáčů a můj nedosněný sen o snu, že jsem konečně usnul, začal jsem své myšlenky promítat sítem pochybností o budoucnosti mých cyklistických treter.  A věru nešlo vůbec o jejich fyzický stav a opotřebovanost. Takto, nočním odpočinkem vyčerpán, bylo mou první starostí, jak to vypadá venku. A bylo dobře. Rosničkám se perfektně vydařila předpověď: V sobotu po bouřkách se ochladí na 20 až 24 stupňů a bude oblačno. Postupně se během dne bude vyjasňovat, protože se začne do Česka nasouvat oblast vysokého tlaku doprovázená jižním prouděním. Tedy ke sportovním výkonům naprosto vynikající. Kromě toho v Lužických horách to předešlé noci zrovna moc nebouřilo.
Ne že by se tedy nenašlo pár louží, za jejichž dopomoci by se nedal poněkud vylepšit ksichtlift. A když už o tom je řeč, příležitostí k liftingu zde bylo, tak jako loni, až příliš. Zejména těch, které by pak následně vyžadovaly asistenci dentistických odborníků či specialistů na dlouhé kosti a estetickou chirurgii. Je s podivem, že tentokráte mi připravené nástrahy nepřipadaly tolik vtipné a zábavné jako minulý rok, kdy jízdní vlastnosti a podmínky byly o mnoho horší.  Letos jsem si prostě dával pozor a nestyděl se více sesedat z kola.
Alespoň že se lepší závodní podmínky, ne moc, ale trošku odrazily v konečném výsledku. Tedy v čase i umístění. S detaily nebudu polemizovat. Jen mě mrzí, že na Malevilu byla nejstarší věková kategorii 50+. V té své, běžně zařazené, bych totiž byl druhý ve své kategorii a tím pádem i na bedně, když zrovna není zastrčená někde v koutě, aby nepřekážela. Můj relativní úspěch asi tkví v tom, že na Malevil se z šedesátníků nikdo zrovna nehrne.
Ale  . . .  asi by to chtělo něco optimistického . . . . málokdo z mých škatulkových vrstevníků si na Malevil troufne. 68 km a převýšení 1500m přeci jenom není málo. Tak snad si ty cyklistický tretry ještě jednu sezonu nechám.