Karlovarsý AM bike maratón

Dne 17.8.2013 se uskutečnil Karlovarský AM bike maratón ze seriálu Kolo pro život. Za CykloProHT se mnou měli jet kolegové Vašek a Maroš. Organizátoři si pro letošek připravili novou o něco náročnější trať než v minulých letech, která čítala 1850 m převýšení na 61 km. Kolegové se ze závodu omluvili, takže jsem se do boje s náročnou tratí nakonec vydal sám.

      Start závodní trati byl jako již tradičně situován do centra KV v blízkosti kolonády, aby mohli přihlížející diváci závodníkům vytvořit náležitou atmosféru. Úvodní výstřel poslal bikery a bikerky do prvního náročného stoupání, které vrcholilo pod rozhlednou Diana. V tomto úvodním kopci  se většinou startovní peloton pěkně roztáhne a vznikne tak prostor pro každého, pro následné technické klesání. Jako již tradičně se ze startu jelo ostré tempo a jako již tradičně jsem se nechal tímto tempem strhnout. Nemyslel jsem na to, že nás takto náročných vrcholů v průběhu závodu bude čekat ještě několik. S vypětím sil jsem se vyhrabal k rozhledně Diana, abychom se následně překlopili do krásného technického sjezdu kolem Jeleního příkopu, kde jsem si to opravdu užil. Bohužel to bylo jen krátké osvěžení a než jsme se nadáli, tak jsme zase začali stoupat, tentokrát k rozhledně Karla IV. V tomto kopci jsem začal cítit, že jsem to asi ze startu přehnal. Byl jsem ale na závod tak natěšený, že jsem si řekl, že to prostě risknu. Buď to vydržím až na vrchol a pak to rozjedu anebo chcípnu někde v polovině kopce na totální vyčerpání a pojedu se koupat do Ohře. Naštěstí (na neštěstí) jsem vydržel a mohl pokračovat dál. Ve střední rovinatější pasáži jsem si trochu zvolnil a snažil se pravidelně přijímat tekutiny a jídlo. I přesto jsem začal mít trochu křeče, což jsem doposud téměř neznal. Spíš než nedostatečnému přísunu tekutin, bych to připisoval příliš ostrému úvodu. Naštěstí to nebylo tak intenzivní, aby mě to nějak zásadně limitovalo v mém výkonu.

    Po střední části trati následoval dlouhý sjezd až dolů k Ohři s následným výjezdem na Dubskou horu. Tohle stoupání bylo opravdu nekonečné. Naštěstí se mi zrovna jelo dobře, a na spoustu závodníků jsem zde získal. Poté nastalo závěrečné vlnění, které nás mělo přivést nad poslední klesání směrem k cíli, který se nacházel v zázemí meandru Ohře. To už jsem měl opravdu dost, ale tak to má asi v závěru závodu být. Finální  sjezd jsem si opravdu vychutnal a podařilo se mi trhnout ještě několik borců. Nakonec to suma sumárum znamenalo 148. místo v absolutním pořadí. Na seriálu Kolo pro život, kde se schází velice silná konkurence, to považuji za velmi dobrý výsledek. Navíc jsem si zajel svůj osobák, takže za mne veliká spokojenost.

   Celý závod jsem si neskutečně i přes veliké vypětí sil užil, proto se příští rok do KV opět rád podívám.

                                                                                                                                            

                                                                                                                                               Jarda Černý